V únoru 1865 byl malíř Josef Mánes pověřen, aby namaloval kalendářní desku pro nově obnovený staroměstský orloj. Její slavnostní odhalení proběhlo 18. srpna 1866. Brzy se však ukázalo, že dílo velmi trpí povětrnostními vlivy. Emanuel Krescenc Liška proto zhotovil kopii, která byla osazena 31. prosince 1882.
Mánesův originál byl pak kratší dobu vystaven na radnici a záhy po vzniku Muzea hlavního města Prahy předán do jeho sbírek. Pyšní se jedním z nejnižších inventárních čísel – 87. Poté byla delší čas deska vystavena v Moderní galerii a Národní galerii v Praze. Muzeu hlavního města Prahy pak byla navrácena v roce 1945.
Liškovu kopii fatálně poškodil požár radnice v květnu roku 1945. Současnou kopii, umístěnou na radnici v roce 1948, namaloval Bohumír Číla.
Mánesovo dílo je provedeno olejem na měděné desce, medailony jsou vyzlaceny na způsob středověkých knižních ilustrací, ornament kolem vychází z románského vzoru. Na vnějším okraji je 365 jmen světců, a dále pak pořadové číslo dne v měsíci, nedělní písmeno, slabiky cisiojanu a nepohyblivé křesťanské svátky. Na desce je 12 znamení s alegoriemi měsíců, znamení zvěrokruhu a ve středu desky je znak Starého města.
Deska o průměru 220 cm je rozdělena ve dvě mezikruží – vnější a vnitřní. Pohybovala se na ose, opatřené ozubeným kolem s 365 zuby, směrem doleva, denně o jeden zub. Otočila se tedy za rok celá kolem svého středu. Uprostřed desky je umístěn menší kruhový vypouklý terč se znakem Starého Města. Vnější mezikruží je rozděleno na další čtyři užší kruhové pásy, v nichž jsou vepsány různé kalendáře. Desce dominují dvě řady medailonů, v jedné je zpodobeno dvanáct měsíců v roce, v druhém dvanáct znamení zvěrokruhu.